___

Včerejší den si zaslouží více než jen zápisek v deníku.   Budíme se na pláži, pod slunečníkem z nějakého porostu, nezvykle na budík, a to jen proto, že nás dnes čeká výlet a celodenní trek v okolí vesnice Masca. Je (rozhodně) poslední den Matyho a (možná )i nás. Ale my s Áňou ještě nevíme, zda zítra nastoupit do letadla. Mám na jednu stranu pocit, že bych měla jet domů, překvapit rodinu a být s nimi o svátcích, ikdyž je neslavím. Od minulého roku. Na druhou však (po)city volnosti a spokojenosti zde se mě tu snaží udržet. Dnes, a vlastně i pár předchozích dnů, změním svoje stanovisko nespočetněkrát. Balíme spacák a karimatku (jo, to jsou jediné věci co s sebou máme) a jdeme nahoru k autu. Včera, po celém dni papírování a obíhání úřadů kvůli rezidenčnímu číslu, který je asi nutnost (apperently) při přepisu auta, totiž náš německý kamarád Thomas koupil své první auto- 15 let starý campervan Hyundai H1 Long. Kupoval ho od dalšího Čecha, Jindřicha, na parkovišti jedné pláže a za velkou ...